„Každý ztracený život je zbytečný, zvlášť když se mnoha nehodám dá jednoduše zabránit. Proto se společnost BPA sport marketing rozhodla podpořit kampaň „Vidíme se?“ Reflexní páska může zachránit život nejen fanouškovi, který se za tmy vrací domů z hokejového zápasu,“ vysvětlujeJana Obermajerová - předsedkyně představenstva a generální ředitelka agentury BPA.
„Sport je ideální formou osvěty a jsme rádi, že se můžeme zapojit do podpory bezpečnosti provozu. Každý z nás jsme řidičem a uvědomujeme si, že rozšíření reflexních prvků do společnosti pomůže k větší bezpečnosti na našich silnicích,“ vysvětluje předseda představenstva HC Sparta Praha Petr Bříza důvody, proč kampaň podpořil také jeho tým. A Mgr. Patrik Karmas, jednatel PSG Zlín, dodává: "Záleží nám na bezpečnosti fanoušků nejen během hokejových utkání, ale i při cestě na zimní stadion a zpět. Kampaň „Vidíme se?“ má z hlediska bezpečnosti velký smysl, proto ji plně podporujeme." A ve stejném duchu se ke kampani připojil slovy předsedy představenstva Ing. Marka Chmiela i tým HC Oceláři Třinec:„Bezpečnost, nejen, našich fanoušků je pro nás velice důležitá věc. Hokejová utkání končí zpravidla v době, kdy už je venku tma, a proto považujeme kampaň propagující reflexní prvky, a tím pádem lepší viditelnost chodců, za velmi přínosnou.“
„Nejde jen o povinnost chodců používat reflexní prvky, která platí od 20. února letošního roku. Chceme, aby se reflexní pásky nebo další reflexní prvky staly stejně běžnou věcí jako například v zimě rukavice nebo čepice. Je to drobnost, která má ovšem hodnotu lidského života,“ říká šéf BESIP Martin Farář: „Po každém zápase, a v zimě i na zápasy, míří na stadióny desetitisíce lidí. Proto jsme rádi, že díky klubům na každém stadiónu budeme moci fanouškům připomenout, že reflexní páska jim může zachránit život.“
Každoročně u nás v průběhu podzimních měsíců zemře po srážce s autem na neosvětlené silnici na 50 lidí. Často je to právě proto, že je řidič včas neviděl a nemohl vůbec reagovat. Na noční nehody připadá více než 58 % smrtelných nehod chodců. Mimo obce je to ale 79 %!!! „Od roku 2000 zemřelo v období od října do prosince na 1 200 lidí - chodců. Přitom, i vzhledem ke změně času, je podzimní období, kdy se stmívá už odpoledne, tedy ve chvíli, kdy lidé chodí domů ze školy nebo z práce nebo právě na sportovní utkání, nejrizikovější,“ konstatuje šéf dopravní policie Tomáš Lerch.
VIDEOKLIP KAMPANĚ „Vidíme se?“
V zahraničí reflexní prvky zachránily už mnoho životů
Zahraniční zkušenosti dokazují, že reflexní prvky mohou za zhoršené viditelnosti snížit účast chodce na smrtelné nehodě až desetkrát. Jinak řečeno, 10 % chodců by mělo šanci přežít, a u cyklistů je toto procento ještě vyšší – až 30 % jezdců na kole by mohlo žít, pokud by bylo dostatečně viditelných. Právě proto je velmi důležité, aby chodci i cyklisti používali reflexní prvky, které jednoznačně zvýší bezpečnost silničního provozu.
Že takové prvky mají své opodstatnění, vědí například v Estonsku. Zatímco tam bylo v roce 1999 usmrceno 47 chodců, v roce 2010 již jen sedm! Zcela jistě k tomu přispěla skutečnost, že v tomto státě byla uzákoněna povinnost nosit reflexní materiály při snížené viditelnosti. Od roku 2011 mají v Estonsku dokonce povinnost nosit reflexní prvky i při pohybu za snížené viditelnosti v obci. Estonsko však není v Evropě jediné. Tuto povinnost mají například i chodci ve skandinávských zemích, ve Španělsku či u našich sousedů na Slovensku.
Pestré oblečení a reflexní prvky!
Řadou testů bylo dokázáno, že pokud se na komunikaci pohybuje člověk, který má na sobě tmavé, například modré oblečení, je řidič schopen zaznamenat jej na vzdálenost 18 metrů. Lepší to je už například se žlutou barvou oblečení, kdy je chodec zaznamenán na vzdálenost 37 metrů, v bílém ho pak řidič vidí na 55 metrů. Ale ani tato vzdálenost není v noci na bezpečné vyhnutí se chodci dostačující. Chodci by proto vždy měli mít na svém oblečení nějaký prvek, který by je více zviditelnil. K dispozici máme například fluorescenční materiály – ty zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ve tmě však svou funkci ztrácejí. Nejčastěji používanými barvami jsou jasně žlutá, zelená a oranžová. Výhodnější je použití reflexních materiálů - ty odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně tak zvyšují viditelnost za tmy a za snížené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10x větší vzdálenost než oblečení modré.
Předměty z reflexních materiálů je nejlepší umístit ke konci rukávů, blízko ke kolenům a do úrovně pasu (cyklisté také například i na přilbu a kolo). Dětem pak můžeme pořídit oblečení, které je již vybaveno prvky z reflexních materiálů, stejně jako jsou takto vybaveny již i školní brašny.
Když řidič nevidí, nic nenadělá
Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. A než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na dokončení celého manévru pak potřebuje další čas a ujede další metry. Na tento celkem jednoduchý úkon, kterých se na silnicích děje denně nepočítaně, tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů. A právě na takovouto vzdálenost může chodce spatřit, jen pokud má na sobě reflexní doplňky.
To je základní požadavek bezpečnosti, který by měl splnit chodec. Na druhé straně řidič by se měl řídit rovněž jednoduchým pravidlem - jezdit jen tak rychle, aby zastavil vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Na paměti bychom měli mít, že ve stokilometrové rychlosti náš vůz ujede 28 metrů za sekundu. Mnohdy řidič až 2,5 sekundy reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Tato matematická exkurze je potřebná, protože bychom si měli uvědomit, že dosvit potkávacích světel automobilu bývá kolem šedesáti metrů. To znamená, že při zapnutých potkávacích světlech můžeme jet rychlostí maximálně zhruba něco málo přes sedmdesát kilometrů v hodině. Při devadesátikilometrové rychlosti musíme počítat s brzdnou dráhou přes sedmdesát metrů. O něco příznivější je situace, kdy můžeme mít zapnutá dálková světla. Tehdy zaregistrujeme chodce zhruba na 100 metrů. V případě, že se za tmy míjíme s protijedoucím vozidlem, a tedy přepínáme z dálkových světel na potkávací, pamatujme, že se výrazně snižuje vzdálenost, na kterou máme dohled, a je tedy nutné úměrně snížit rychlost jízdy. Pokud není možné při jízdě svítit dálkovými světly, můžeme například využít kuželu světel vozidla jedoucího před námi. Ukazuje nám, co můžeme na silnici čekat. Nikdy bychom se neměli dívat do světel protijedoucích aut, které nás mohou oslnit. Sledujeme prostor na pravé krajnici. Krátkým probliknutím dálkovými světly si pak můžeme „osahávat“ cestu před sebou. Aniž bychom oslnili protijedoucí, můžeme tak ve tmě snadno odhalit překážku.
Jak zvýšit viditelnost (chodců a cyklistů)
- Používejte reflexní a fluorescenční materiály a kombinujte je, abyste byli dobře vidět za světla i za tmy.
- Reflexní předměty umístěte nejlépe ke konci rukávů, blízko ke kolenům a do úrovně pasu (cyklisté také na přilbu a kolo).
- Dětem pořiďte oblečení, školní brašny a doplňky opatřené reflexními a fluorescenčními bezpečnostními prvky.
- Reflexní a fluorescenční předměty nejsou drahé. Nejrůznější přívěsky, nášivky, nažehlovací prvky, samolepky, pásky na ruku apod. pořídíte například v galanteriích nebo v obchodech s jízdními koly, případně na adrese www.altima.cz, nebo www.reflexniprivesky.cz .
- Nejenom automobily mají povinnost svítit, cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít rovněž za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy. Varovné blikající koncové světlo lze spatřit až do vzdálenosti 1 000 metrů. Řidič auta tak může cyklistu včas vidět a přizpůsobit rychlost jízdy dané situaci.
Jak dobře vidět (pro řidiče)
- Bezpečná jízda začíná čistými skly auta, dále je třeba mít čisté světlomety a správné brýle pro řidiče s rovněž čistými skly.
- Před jízdou vždy zkontrolujeme funkčnost světlometů, nejen hlavích a směrových, ale i koncových a brzdových.
- Do světlometů kupujeme kvalitní a správné autožárovky a jejich výměnu provádíme vždy v páru, tzn., pokud nám přestane svítit jedna z žárovek, automaticky vyměníme žárovku i ve druhém světlometu.
- Světlomety necháváme pravidelně, a to minimálně jednou za rok (nejlépe před zimní sezonou) odborně seřídit a zkontrolovat. Jen pokud budeme mít správně seřízené světlomety, můžeme včas zaznamenat případné překážky na cestě, nebezpečí, nebo nestandardní dopravní situace. Správné osvětlení také umožní vidět dobře na dopravní značky, cyklisty i chodce a umožní včas a bezpečně reagovat.
- Pokud máme světlomety vybaveny manuálním regulátorem výšky světlometů, tak ho použijeme před každou jízdou, při které nám náklad nadměrně zatíží záď vozu. Předejdeme tak nepříjemnému oslňování protijedoucích vozů nebo ostatních účastníků silničního provozu.
- Vždy s sebou vozíme náhradní pár vhodných autožárovek. Automobil jen s jedním funkčním světlem může ve tmě působit jako motocykl. (Toto pravidlo neplatí u vozidel s xenonovými výbojkami.)
- Svítit za jízdy je povinné. Světlomety se však nerozsvěcí automaticky u všech vozů, proto je vždy před jízdou dobré překontrolovat, zda máme světla opravdu zapnutá. Většině vozů s automatickým denním svícením navíc svítí světla pouze vepředu, vzadu není vozidlo osvětlené. Vozidlo se tak ze zadního pohledu při některých situacích, např. v hustém dešti stává doslova neviditelným!
